Bývalý přítel

30. dubna 2016 v 12:09 | Sharka |  MY WORDS = Má slova
Další neposkvrněný článek. Jen podotýkám, že hned v první větě je jeden z důvodů, proč jsem opustila můj starý blog a založila tento.


Dlouho jsem přemýšlela, jestli se o tom rozepíšu, protože on má odkaz na můj blog - což mě přivádělo i k myšlence, jestli se nepřestěhovat na jiný blog, ale rozhodla jsem se, že se kvůli němu nebudu omezovat, když za pár měsíců tady budu slavit 2 roky - a pak jsem se rozhodla, že to napíšu. A jestli to on bude číst - doufám a počítám s tím, že ne - aspoň si třeba uvědomí, že mi fakt ublížil.
Nuže... je konec. Prý to nefungovalo.
Jako joo, bylo na nic, že jsme se viděli jednou za 14 dní, že bydlel pár desítek kiláků ode mě, ale všechno jde, když se chce. Měl pravdu. Každej jsme byl úplně jinej. Ale co na tom? Mně bylo jedno, jakej je. Měla jsem ho fakt ráda a ani netuší, jak moc v mých očích klesl. Protože podle mě byl hlavní důvod našeho rozchodu to, že by na mě čekal. No nic, nebudu tu rozepisovat všechny důvody, proč jsme se rozešli, jen chci, aby holky, co nejsou připravené na něco víc, nedělaly blbosti.
Víte co? Já jsem se s ním málem vyspala. I přes to, že mi to naprosto zhnusil těma věčnýma řečma o tom a těma dotekama, z nichž mi některé nebyly úplně příjemné a bála jsem se. I přes tohle jsem byla rozhodnutá mu dát to, co chce. A neskutečně jsem se bála, že ho pak ztratím. Ale daleko víc jsem se bála sexu.
Jsem ráda, že to nakonec ukončil a musím mu dát za pravdu, že mě ochránil před blbostí. Protože kdyby byl ten pravý, počkal by si na mě.
A... jen takový malý paradox... Když jsme se viděli naposledy, řekla jsem mu, že ho miluji. Av tu chvíli jsem věděla, že nelžu ani jemu, ani sama sobě. Možná taky proto už nevidím na klávesnici přes slzy, že? No nic, něco hezkého končí, ale něco hezčího začíná.

Po koncertě Three Days Grace, o čemž bude další článek, jsem si ale uvědomila, že ho vůbec nepotřebuju. V ten den ani nepozdravil, ani nic jinýho. Pak jsem mu druhý den psala, jestli se jako už vážně nechce ani bavit a on že myslel, že já se už nechci bavit. No, tak jsme si psali párkrát, ale prostě už z nás nebudou kamarádi. Cítím to a já už mu psát nebudu. Já ze sebe nebudu dělat idiota, nebudu mu dávat najevo, že mě to mrzí. Třeba si časem uvědomí, že mi ublížil, to už ale já budu v klidu někde úplně jinde :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama